Keep Moving

Poslední dny se dají rozhodně označit jako úspěšné – v rekordním čase jsem sehnal skvělý pronájem a z ČR přišly od Andi zprávy, že histologie je pokořena. Kromě toho mám za sebou první dny na univerzitě, která je opravdu skvělá a člověk zde má tolik příležitostí, že vlastně asi nebudu vědět, co dřív.

Couchsurfing jako mezinárodní setkání

Ale pěkně popořadě. Jak jsem psal v minulém blogu, první dny v Kanadě jsem strávil couchsurfingem. Byl to jako vždy zajímavý zážitek, zejména poslední den a noc – kdy to u Joela v bytě vypadalo spíše jako couchsurfing meeting. Joel se totiž rozhodl v jednu chvíli hostit 4 různé cestovatele, což v malém bytě byla docela sranda. Alespoň jsem tak ale potkal zajímavé lidi z celého světa, k večeru jsme byli u oceánu, ve městě a opět na Mt. Douglas.

První noc v novém bytě

Ve čtvrtek ráno jsem se již přestěhoval do svého nového bytu. Musím říct, že mám asi dost štěstí – nakonec jsem našel byt blízko univerzitě i přírodě, za skvělou cenu (více než dvakrát levnější než koleje). Zadarmo to ale nebylo, hned po příjezdu do Kanady jsem rozesílal doslova desítky mailů a telefonátů na všechny inzeráty, na které jsem narazil.

Jediným zádrhelem mého nového bydlení bylo, že jsem v pokoji neměl stůl a postel. To jsem ale vyřešil poměrně rychle díky Craigslistu – což je něco jako obří inzertní server pro všechno, fungující v USA a Kanadě. A tak jsem se hned pár desítek minut po nastěhování vydal na druhý konec Victorie pro novou matraci. Výhodou bylo, že byla zadarmo. Nějací lidé se totiž stěhují pryč a potřebovali se rychle zbavit věcí. Často se to tady řeší právě tak, že to lidé radši nabídnout zdarma, protože objemné věci nemohou jen tak vyhodit. Za likvidaci velkého odpadu se zde platí poměrně velké peníze.

Co jsem ale nedomyslel, byla doprava matrace do mého bytu. A tak jsem se po převzetí vydal na dlouhou cestu pěšky s obří matrací „na hlavě“. Po pár set metrech jsem myslel, že to nikdy nedojdu a pak se stala skvělá věc, která se u nás asi jen tak nestává. Vedle mne zastavila starší paní a volala na mě, ať si naskočím, že mne hodí, kam budu chtít. Když zjistila, že můj cíl byl ještě asi 5 km daleko, tak se celkem smála. A já vlastně taky, nejspíš bych to s tou obří matrací šel ještě teď.

Odpoledne jsem si sotva odpočinul od té matrace a už jsem vyrážel na lov dalšího kousku nábytku do mé kanadské výbavičky. Ozvali se mi na inzerát na malý psací stůl za 20 $, to jsem nemohl odmítnout. A tak jsem se opět vypravil pěšky asi 4 km hledat danou adresu. Bohužel po cestě zpět jsem neměl už takové zázračné štěstí na okolní auta a stůl musel do svého bytu odtáhnout ručně. Dopadlo to nakonec tak, že jsem přišel, usnul a málem zaspal úvodní aktivity na univerzitě!

Orientation Days a první dojmy z University of Victoria

Ve čtvrtek nám totiž na univerzitě začínali tzv. Orientation Days – dva dny, kdy nás seznamovali s univerzitou a našimi povinnostmi tady. Nejde to moc vyjádřit takhle v pár větách, ale z univerzity jsem fakt nadšený. Je to oproti školám v Evropě úplně jiný svět. University of Victoria je takové malé město samo o sobě. V areálu najdete všechny fakulty, nejrůznější sportoviště od atletického areálu, fotbalových a hokejových stadionů, přes squash, tenis až po vnitřní i venkovní bazény. V areálu je taky nepřeberné množství kaváren, restaurací, hospod, modliteben (pro asi 10 světových náboženství), knihoven atd. Zároveň je o studenty postaráno i z hlediska zdraví, najdete se zde lékaře, zubaře, psychologa, osobní poradce atd…

Všude jsou parky a zeleň a univerzita se i výzkumem hodně zabývá tématy jako jsou trvalá udržitelnost, životní prostředí atd. I když ale odhlédnu od všech těchto pozitivních odlišností od českých univerzit, všiml jsem si ještě důležitějšího rozdílu. Tím je zejména nadšení všech učitelů, s kterým k nám první dva dny přednášeli a které prostě musí přecházet i na studenty. Vypadá to, že mě čeká hodně psaní odborných prací v angličtině, kromě toho ale hlavní náplní předmětů budou zejména společné týmové práce a následné prezentace projektů. Všechno „učení se nazpaměť“ a čistá látka, kterou v ČR bereme na přednáškách, to vše je automaticky předpokládáno, že student zvládne samostudiem doma.

To jsem ale dost odbočil. Abych to shrnul, z univerzity jsem fakt nadšený a už se celkem těším, až začne samotná výuka. Dnes stihnu doufám ještě krátký běh a poté už za pár hodin vyrážím na třídenní „Adventure Tour“ – což je prodloužený outdoor víkend pro nové studenty univerzity, který se bude konat v kanadské přírodě nedaleko jezera Lake Cowichan. Čekají na nás aktivity jako kajak, lezení, hiking a další sporty, takže se docela těším!