Minulý víkend jsem v pátek v noci na dálku oslavil mamčiny padesátiny a brzo ráno již vyrážel na další výlet s univerzitním Outdoors Clubem – tentokrát jsme vyrazili ve skupině cca 20 lidí na 2 dny na moře na kajaky. V sobotu v 7 ráno jsme se sešli na univerzitě a auty se přepravili do přístavu, odkud jsme trajektem zamířili na Salt Spring Island, který je největším ostrovem v rámci ostrovů Gulf Islands, které se nacházejí mezi Vancouver Island a samotným Vancouverem.
Sobota ráno nás na trajektu přivítala pořádnou zimou a zataženou oblohou – nic moc vyhlídky na další 2 dny strávené na vodě a ve stanu. Nicméně nálada byla dobrá, na Salt Spring jsme dali ranní kafe a koblihu k snídani a pronajali kajaky a další nezbytnou výbavu. Zároveň se k nám přidali Margo a Daniel – dva skvělí mořští průvodci, kteří nás trochu proškolili. Já jsem měl štěstí a jako jediný jsem ulovil singl kajak, ostatní měli doublekajaky. Já mám přece jenom svobodu pohybu rád. Jen co jsme do našich seakayaků naložili stany, spacáky, karimatky, jídlo, pivo a další nezbytnosti, tak jsme vyrazili vstříc moři.
Za zmínku stojí, že seakayak se přece jen od klasických kajaků na divokou řeku trochu liší, je hlavně mnohem delší a stabilnější, zároveň v kajaku je zabudován pedálový systém, kterým ovládáte směr kajaku.
Naším cílem byl ostrov s názvem Prevost Island vzdálený asi 11-12 kilometrů od Salt Spring. Cestou nás stihlo slunce i déšť, nicméně nám to ani nevadilo – krajina kolem byla tak zajímavá, že plavba utíkala rychle i za deště. Oceán je zde tak čirý, že u pobřeží byl doslova vidět podmořský svět plný hvězdic, škeblí, mušlí a nejrůznějších ryb. Zároveň díky našim průvodcům, kteří se kajakům věnují celé léto, jsme měli možnost poznat plno dalších zajímavostí ohledně ostrovů, které jsme míjeli. Mnoho z nich bylo kdysi osídleno tzv. First Nations – původními obyvateli Kanady.
Po několika hodinách kajakování jsme dorazili na krásnou pláž na ostrově Prevost, kde na nás čekalo překvapení v podobě mnoha jabloní s krásnými divokými jablky! To kdybych věděl, tak si neberu plný kajak jídla. Obecně jsou tady v Kanadě jablka dost drahá, takže jsme všichni za tenhle víkend snědli jablek víc než za poslední měsíc a ještě si natrhali s sebou domů.
Následně jsme postavili hned u pláže stany a vyrazili na krátkou obhlídku ostrova. Jedna z holek z Outdoors Clubu, která studuje archeologii, nám při té příležitosti ukázala vykopávky, kterým se právě na Prevostu věnují. Studují zde dávné osídlení původních obyvatel ostrovů. Poté už následoval oheň, pivo a táborové písně, klasické kempování stejné napříč národnostmi.
Musím říct, že jsem si to dost užíval, přece jen jsem stanoval po dost dlouhé době – letos možná snad poprvé, což je neuvěřitelné, ale je to asi tak. Na jaře jsem byl akorát v Dolomitech, v Indii jsme nestanovali, takže z hlediska hor je to nějaký divný rok letos. Zároveň se sešla fakt skvělá skupina stejně založených lidí, takže jsme si to skvěle užili.
Ráno na nás pak čekala snídaně na pláži a krásná obloha. Poté jsme objeli na kajakách několik dalších ostrovů, přičemž někteří se rozhodli jít radši na krátký trek. Já jsem dal ale přednost kajaku, na který se přece jen tak nedostanu. Zážitkem byli zejména lachtani, kteří plavali neuvěřitelně blízko nás. V poledne jsme potom naložili stany a ostatní věci a vyrazili zpět městské realitě a „midterms“! Midterm je zdejší výraz pro zkoušky v půlce semestru, které nás v následujících týdnech všechny čekají. I proto víkend v přírodě přišel více než vhod.
Přípravy na páteční Juan De Fuca 50 km vrcholí!
V průběhu tohoto týdne jsem se věnoval hlavně škole, odpočíval a žil přípravami na páteční pokus o přeběhnutí Juan De Fuca Trailu. Plánoval jsem hlavně stravu, doufám, že žaludek bude ok.
V pátek na mě všichni myslete, nebude to zadarmo. Čeká nás necelých 50 kilometrů brutálně členitým terénem s velkým převýšením. Jak již jsem zmiňoval, většina trekařů to chodí 3-4 dny, my vyrážíme z Victorie v 5 ráno a vybíhat budeme cca kolem osmé ranní (tedy vašeho času v 17 odpoledne). Pokud vše půjde podle plánu, měli bychom doběhnout kolem čtvrté odpolední (někdy uprostřed vaší noci). V neděli se potom můžete těšit na příběh a podrobnosti o trailu, jak to všechno proběhlo. Tak držte palce a užívejte podzimu!
Keep Moving 
Leave a comment