Cesta do Kanady a večerní Mount Douglas

Zdravím všechny, kteří z nějakého důvodu zavítali na tyto stránky. Ještě jsem ani nestihl zregenerovat a dát tělo do kupy po měsíčním cestování Indií a už jsem „musel“ balit na zbytek roku do Kanady. Vzhledem k tomu, že z Indie jsem přijel dost rozbitý (o 8 kg lehčí), trochu jsem se cesty bál. Po pár hodinách v Kanadě ale myslím, že se tady dám brzo do pořádku. Tady se rozhodně nudit nebudu a brzo se zase dostanu do formy.

V první řadě tady ale budu studovat. Jak jsem se dostal na studia zrovna do Kanady? Chtěl jsem, ještě co by student VŠ, zažít nějaký úplně jiný vzdělávací systém. Zároveň jsem chtěl, když už do toho něco investuji, vybrat nějakou kvalitní školu. A v neposlední řadě jsem chtěl strávit několik měsíců života v pěkném prostředí a přírodě, kde by si přišlo na své i moje dobrodružnější já. A tak jsem poslal přihlášky do USA, Kanady a Jižní Koreji (to by byl asi úlet). Už to vypadalo, že to nevyjde a vydám se na Erasmus do Švédska, nakonec ale dopadla Kanada! (a do Švédska se možná vydám na jaře, to je ale zatím vzdálená budoucnost).

A tak jsem se nakonec ocitl na University of Victoria, nedaleko Vancouveru. Pokud vás zajímá, jak se v Kanadě studuje, žije, běhá a leze po horách, jste na správném místě.

01

CESTA

Letenky jsem tentokrát kupoval na poslední chvíli, až po návratu z Indie. I tak let tam vyšel překvapivě hezky. Vyrážím brzo ráno z Prahy a po krátkém letu vysedám v Amsterdamu. Tam se setkávám s prvními problémy. K „mé“ úřednici asi nějak nedošla informace o zrušené nutnosti vstupních víz do Kanady (v případě studentů platí při pobytu pod 6 měsíců). Hned po vyřešení tohoto problému nastává další. Můj notebook, jehož baterka bohužel funguje jen při zapojení kabelu do elektriky, se nějak nelíbí zřízencům letištní kontroly. Elektronické zařízení prý musí jít při kontrole zapnout, jinak není důvěryhodné (s tím jsem se tedy setkal poprvé). Postupně zapínám tablet, mobil, ipod, fotoaparát a u notebooku jsme se samozřejmě zasekli. Po pár minutách letištní zřízence přesvědčuji, že notebook ke studiu v Kanadě skutečně potřebuji a nechávají mne jít.

Po dalších 11 hodinách se ocitám v USA. Letiště v Seattlu připomíná menší bludiště, naštěstí mezi terminály jezdí letištní metro. Ze Seattlu už malým vrtulákem mířím do Kanady. Město Victoria, které je hlavním městem Britské Kolumbie, se nachází na obrovském ostrově Vancouver Island nedaleko samotného Vancouveru. Už z letadla byla vidět krásná kanadská příroda, jezera a hory, které se zvedají přímo od oceánu.

Hned na letišti jsem poznal, že mířím za úplně jinými zážitky než před pár týdny v Indii. Tam nás chtěli po příletu (v noci) v lepším případě okrást. Tady v Kanadě mi naopak starší paní čekající se mnou před letištěm na autobus do města, věnovala několik kanadských dolarů v mincích. V autobusu totiž řidiči na bankovky nevrací, proto musíte mít u sebe připravenou přesnou částku v mincích. V autobuse potkávám několik dalších exchange studentů, kteří míří na první dny do známého studentského hostelu v centru města.

Já plánuji první dny svého pobytu v Kanadě strávit couchsurfingem, stejně jako před 2 lety v USA. Výhodou je, že poznáte nové přátele a je to zdarma. Nevýhodou po takhle dlouhém letu je, že je to přece jen náročnější než jet na jistotu do hostelu. Po asi půl hodinovém bloudění ulicemi Victorie konečně nacházím místo, kde couchsurfer Joel bydlí. Naštěstí vše klaplo na jedničku a já mám na první dny střechu nad hlavou.

Během těchto pár dní mám v plánu najít si trvalý pronájem na celý semestr. Lepší by asi bylo bydlet na kolejích přímo v areálu kampusu University of Victoria. Nicméně jsem se nakonec rozhodl pro pronájem a to ze dvou důvodů. Jednak je to výrazně levnější (koleje stojí kolem 900 $ na měsíc), jednak míst pro exchange studenty na kolejích je stejně málo a dost možná bych místo nedostal.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Večerní Mount Douglas aneb Kanada kam se podíváš

Joel mi během pár minut navrhuje, že mě vezme na krátký výlet na horu s názvem Mount Douglas, ze které jsou krásné výhledy. Jsem samozřejmě unavený po cestě a jetlag začíná pracovat, nicméně takovou nabídkou samozřejmě nepohrdnu.

Mount Douglas pro mě bude v budoucích měsících asi častým běžeckým cílem. Leží na okraji města, na které jsou z ní skvělé výhledy. Při pohledu na druhou stranu je potom vidět již nespoutaná kanadská příroda. Až na vrcholu si uvědomuji, že jsem od posledního jídla v letadle do Seattlu nic nejedl, což dělá asi 9 hodin. Proto mi Joel navrhuje, že se na večeři zastavíme v jeho oblíbené vietnamské restauraci.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Za necelých 10 CAD (kanadský dolar) jsem se skvěle najedl a zakončil tak svůj první kanadský den. Byl pěkně náročný, ale stál za to! V dalším blogu popíšu, jak se v Kanadě shání bydlení a jaké byly moje první dojmy z University of Victoria, zatím Vás všechny zdravím a mějte se dobře.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Advertisements