Keep Moving

Další týden uběhl jako voda a na mě se pomalu začínají valit všechny aktivity a hlavně povinnosti do školy. V pondělí mám v jednom předmětu projev a hned na úterý mám asi 200 stránek četby jako přípravu na hodinu. Takže to dnes vezmu svižně.

Za ty tři týdny v Kanadě už jsem stihl poznat něco málo z okolní přírody. Jednak už se po Indii konečně trochu rozběhávám, jednak i bez delších horských běhů je příležitostí mraky. Před pár dny jsem se zrovna stal členem UVic Outdoors Clubu, který sdružuje nadšence do vytrvalostních sportů v přírodě. Klub pořádá jednodenní i vícedenní výpravy, členové společně lezou, běhají, chodí na slackline atd. Hned příští víkend je první delší výlet k jezeru, kde se nejspíš natáhne takzvaná waterline – slackline ve výšce nad vodní hladinou, tak se těším a doufám, že vydrží počasí.

To jsem ale zase trochu odbočil od té přírody. Možností je skutečně hodně. Jižní část ostrova Vancouver Island se nazývá Greater Victoria a jen v této oblasti okolo Victorie (viz. mapa) je nepřeberné množství regionálních parků, kde si přijdou na své jak obyčejní turisté, tak terénní běžci, bikeři, lezci, kajakáři a další milovníci outdoorových sportů.

Já si zatím nejvíce užívám terénů kolem Mount Douglas, což je spíše kopec než hora. Nicméně leží na kraji města, jen několik kilometrů od mého bytu. Mount Douglas je protkaný traily ze všech stran, které jsou zároveň značené jako naše sjezdovky – barevně podle obtížnosti trailu. Nemá to chybu, černé traily jsou skutečně technicky náročné a i když má „hora“ jen kolem 250 m.n.m., od oceánu se dá skrz černé traily natočit na pár kilometrech velké převýšení. Jen pro představu, nejtěžším trailem naberete to převýšení přes 200m hádám na necelém jednom kilometru, což už je dost prudký kopec.

To jsem se ale trochu nechal unést řádky o technickém „běhání“. Nicméně stojí to za to, na skále, kamenech a kořenech se člověk cítí více jako kdyby tančil, než že běží. Prostě paráda.

Ještě blíže centru města a hlavně univerzity je kopec zvaný Mt. Tolmie, kam jsem před pár dny vytáhl pár spolužáků na společné proběhnutí. Victoria, ačkoliv je počtem obyvatel podobná Brnu, je plná zeleně a prakticky během pár minut můžete být v přírodě. Zároveň v různých částech města jsou občas malé skalnaté kopce, ze kterých je ovšem 360° výhled na okolní hory, oceán i město. Z Mt. Tolmie jsme se snažili před pár dny v noci sledovat polární záři, která měla být údajně vidět v těchto dnech v této části Kanady. Nějaké náznaky na obloze byly, ale před půlnocí jsem to vzdal. Výhledy jako jsou na této fotce nám bohužel pro tentokrát zůstaly skryty.

Kromě těchto malých kopců v okolí města jsem se minulý týden vypravil autobusem do regionálního parku Thetis Lakes Park, který je proslulý krásnou přírodou, skalami s možností cliff jumpingu přímo do vody, ale hlavně několika skvělými jezery vhodnými jak pro plavání, tak pro kajak či jakýkoliv jiný vodní sport.

Já jsem během asi 17 kilometrového běhu narazil opět na traily různých obtížností, přičemž mne jako vždy nejvíce nadchly ty technické, které skoro běhatelné nejsou. Člověk si často musí ve skále pomáhat rukama, ale o to větší zábava to je a je to na míle vzdálené jednotvárnému běhu na silnici…

Thetis Lakes mě tak nadchly, že jsem tam včera uspořádal společný výlet exchange studentů. Nakonec se nás sešlo snad 20 a společně jsme si užívali poslední teplé a slunečné kanadské dny plaváním a někteří potrestali i ty skoky ze skály…

Zítra se nejspíš se spolubydlícími vypravím na Mt. Finlayson, což by měla být už více horská záležitost, tak snad zase poznám nový kus kanadské přírody. Mějte se dobře!