TC Španělská buš

Poslední roky se mi daří během zimy pravidelně na pár dní vypnout od práce a jet si s kamarády někam zaběhat. Letos jsme s Lyžníkem vybrali Španělsko, konkrétně oblast kolem Valencie, kde nyní bydlí Švirda. Se Švirdou už jsem tuhle oblast shodou okolností před 2 roky navštívil, a proto jsem už věděl, do čeho jdeme. Žádné romantické alpské traily vás tam nečekají – buš, pichlavé keře, těžký kamenitý terén, horko.. ale taky krásná příroda, která na pár dní určitě stojí za to.

Jako vždy ještě v den odjezdu dodělávám poslední věci v práci a poté rovnou mířím na letiště do Vídně, kde se potkáme s Lyžníkem. Je to zajímavé, jak některá setkání v životě jsou naprosto náhodná, a ovlivní potom vaše další akce. S Lyžníkem jsme se na Inov-8 trail festivalu na podzim (shodou okolností 2 dny před osudným trháním osmiček:)) potkali náhodou hlavně díky tomu, že jsme sdíleli ještě s bráchou celý víkend pokoj. No a teď (v době psaní tohoto článku) jsme zrovna v Livignu už na několikáté akci…

Doufal jsem, že do Španělska budu odjíždět v lepším rozpoložení—už od Vánoc mě totiž trápily problémy se zuby. Podzimní trhání osmiček se zkomplikovalo, a začaly zlobit zubní nervy—což je oproti trhání osmiček trochu jiný level bolesti (bolesti trvaly několik měsíců, takže mi nakonec ty zubní nervy museli vytrhat). Celý „tréninkový kemp“ u Valencie tak pro mne byl vlastně velkým otazníkem, zda vůbec budu schopný něco rozumného odtrénovat.

O to nadšeněji jsem hned další ráno po příletu vyběhl vstříc prvním kilometrům. Měli jsme v plánu začít rozumně, cca 15-20 km dlouhým přeběhem hřebene Penya del Pinyol Gros, z čehož se samozřejmě nakonec vyklubal skoro 30km lauf s 1500m převýšením :) Každopádně ten pocit, kdy doběhnete pořádný lauf, a zbytek dne vás čeká už jen odpočinek, jídlo, čtení, povídání, plánování tras na další dny… absolutní pohoda. Zuby byly cítit, ale bolest jsem „zajedl“ kyblíkem zmrzliny.

Strava log: Penya del Pinyol Gros

Druhý den jsme si řekli, že zvolníme a opět to nedopadlo. V plánu byl pouze „lehký“ vertikálek na kopci La Safor. Na vrcholu jsme neuváženě rozhodli, že to zkusíme seběhnout druhou stranou do údolí, ovšem po 200m se nám cesta ztratila a následoval hodinový boj v totální buši plné ostrých vyprahlých keřů a ještě ostřejších kamenů pod nimi. Odneslo to roztržené triko i boty :) Večer jsme za odměnu dali klus po pláži, návštěvu Švirdovy „výpravy“ z Expedition Clubu a další kyblík zmrzliny na ochlazení zubu.

Strava log: La Safor

Následující ráno jsme si přivstali a vyrazili autem dále na jih, do oblasti soutěsky Mallá del Llop, kterou mohu jen doporučit. V porovnání s vyprahlou krajinou mezi Valencií a Olivou byla příroda mnohem živější, traily běhatelnější a celkově to byl jeden z těch horských dnů, na které člověk vždy rád vzpomíná. Po 2-3 hodinách laufu jsme seběhli do bezejmenné vesnice, kde si zrovna vesničani dopřávali odpolední siestu a my jsme neodolali – 2 espressa, 2 chlazené coca-coly a miska oliv a ořechů za 5 eur, to vše při posezení ve stínu. Jo něco takového bych si dovedl představit při každém laufu…

Strava log: Mallá del Llop

Jak to tak na horách bývá, čas plyne hodně rychle. Sotva jsme se rozkoukali, už jsme plánovali výběh na poslední den a společný oběd s Aničkou a Švirdou. Loupli jsme tam ještě necelých 20km s 1000m stoupáním vyprahlou oblastí Pedreguer a poté už si užívali typické místní kuchyně – paella pro 8 osob je vskutku gurmánským zážitkem. So long Spain!

Strava log: Pedreguer trails

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s