Keep Moving

Stejně jako minulý rok (2015/2016) jsem se pustil na přelomu roku do menšího bilancování, které jsem si rozdělil do několika sekcí, které jsou pro mě nějakým způsobem důležité.

#NEVER STOP EXPLORING

Nevím, kdo tenhle slogan pro The North Face kdysi vymyslel, ale ve vztahu k přírodě, sportu i životu je dokonalý. Pro mě to znamená mnoho. Minulý rok jsem ve shrnutí psal, že jeden z největších cílů či přání je najít tu tenkou hranici mezi full-time prací, sportem, vztahy a vše to skloubit k obrazu svému. Nejde ale jen o skloubení všech životních částeček, které nás dělají smutné či šťastné. Jde mi také o to nepřestat hledat, dále co nejčastěji vystupovat z vlastní komfortní zóny. Dále mít touhu poznávat nové, koukat za roh, za hřeben a nebýt samolibě spokojený sám se sebou.

Tak jaký byl 2016 z tohoto pohledu? Samozřejmě, že nebyly jen dobré dny. Chci a musím být ale pokorný, byl to skvělý rok. Hodně času jsem strávil na horách, na sněhu, “na stará kolena” začal závodit na lyžích, prostopoval Irsko, vylezl na Gerlach, za pár hodin přeběhl Malou Fatru, ve 3000 na hranici Itálie a Švýcarska se ztratil a zase našel v bouřce, s Anďou projel Slovinsko, týden pracoval s kolegy z horské chaty v Jeseníkách, poznával v běžeckých botách Londýn, dýchal řídký vzduch v Boulderu, vyběhl na čtyrtisícový Pikes Peak, málem oslepl světlomety Las Vegas, v Portugalsku na Websummitu zkoumal nové technologie, ze sedla kola sledoval neřesti Amsterdamu… To vše abych se zase vrátil na Vysočinu a na nočním přechodu poznával, že zážitky jsou všude, nehledě na místo. Mimo to jsem na začátku roku dokončil studia, a vše kombinoval se zajímavou prací, rodinou, závody a každodenními starostmi, které život přináší.

V roce 2017 bych si to vše rád udržel, a doufám, že se mi dál bude více či méně dařit nenechat se svazovat okolím. Přijde mi někdy, že lidé se celý život jen za něčím honí. Vystudovat VŠ, najít si dobrou práci, postupně šplhat po imaginárním žebříku pomyslného úspěchu, auto, větší auto, největší auto, kamion hypotéky… po práci na laser game a ráno repete. Neberte mě za slovo, taky se mi líbí auta, taky dřív nebo později budu chtít postavit dům a zasadit strom. Nicméně to není a nechci aby se to stalo to tím, proč ráno vstávám z postele… proto #neverstopexploring.

# GO OUTSIDE

Jasně, rád běhám. OK, naběhám přes 3000 km ročně. Ale za nějakého velkého běžce se nepovažuju. Oproti jiným neběhám moc rychle, na pódium si šáhnu možná tak na Vysočině. Kromě běhu ale velkou část tréninku absolvuji na lyžích, na horském kole, v trekových botech, v lezečkách… Proto se nepovažuji jen za běžce. Běh je pro mě hlavně nejefektivnějším způsobem, jak být venku. V přírodě, a hlavně v lese, v kopcích, v horách se cítím nejlépe. Proto téměř každý den místo abych šel s kolegy na dobrý oběd, nazouvám maratonky a vybíhám do kopců okolo Brna. V dešti, ve sněhu, v horku… Přiběhnu zpět do kanceláře, dám si sprchu a cítím se odpočinutější než kdybych měl v sobě ten fajn oběd. Tak to je a jinak to nebude…

A jak to dopadlo s těmi čísly na 2016? 3000 km běh – check. 2000 km bajk – no chance. 500 km na lyžích – 800km+, here we go. O ty čísla skutečně nejde… Jde práve o to, že jsou za tím hodiny a hodiny venku, v krásné přírodě. V půlce roku jsem to měl rozběhnuté skoro na 4000 km, a pak přišly 2 měsíce zdravotních problémů a bylo. Kompletní statistiky zde.

A co s čísly v 2017? Chtěl bych ještě více kombinovat různé sporty. Na kolo bohužel není tolik času… Zatímco za 60-90 min už je slušný běžecký trénink, na kole se člověk teprve rozjede. Za pár let přijde doba, kdy už tolik běhat nebudu, ale 2017 to ještě nebude. Proto budu šťastný, když tam padne opět 3000 km běh, 2500 km bajk a 500 km lyže. A kromě toho samozřejmě hodiny a hodiny v trekovkách, lezečkách a na sněžnicích!

# RACE

Jak jsem psal, ne vše se v 2016 povedlo. Z hlediska závodů to byl rok hodně rozporuplný. Na jaře mě potkala super forma, kdy jsem z plného tréninku vyhrál srdeční kros Žďár – Račín a doběhl si pro TOP10 na MČR ve skymarathonu (41k/3100m+). Ovšem světové poháry – v Livignu, Santa Caterině a Canazei se nepovedly. Dohnalo mě jaro. Moc tréninku, práce a málo spánku, přecházení rýmiček… Snad jsem se dostatečně poučil. Na podzim už jsem kromě Vysočinských krosů nezávodil a taky to bylo fajn.

Co mě čeká letos?

Kromě menších lyžařských závodů v rámci ČMP začínám v únoru, kdy se vydám s kámošem a spolubydlou Švirdou do španělské Valencie, kde si střihneme horský ultramaraton v rámci jeho projektu 26 Ultra – určitě to zkoukněte. Švirda je borec, který se věcí nebojí a letos do toho jde hodně naplno.

Z hlediska závodního jsem si řekl, že větších závodů letos půjdu jen pár:

• 4.3.2017 Krkonošská 70 (legendární lyžařský závod hlídek přes hřeben Krkonoš)
• 6.5.2017 MČR ve skymarathonu Perun (41k/3100m+)
• 18.6.2017 Livigno Skymarathon (35k/3000m+, World Series) + VK Santa Caterina
  •  nebo 24.6. Olympus Skymarathon, Řecko (43k/3000m+, WS)
• 19.8. Tatranská šelma, Slovensko (55k/3100m+)
• 2.9.2017 Krkonošská 70 MTB (bajková obdoba lyžařské klasiky)
• 14.10.2017 (???) Skyrunning Extreme—Limone Sul Garda, Itálie (23 km/2400m+) + VK

Toť vše. Kromě toho samozřejmě poběžím hodně menších závodů,  nějaký ten duatlon atd. Taky bych rád obhájil vítězství na domácí krosové srdcovce Žďár-Račín a stlačil čas pod 34 min. Ale to záleží na okolnostech… Taky koketuju s tím podívat se do Lake Districtu a zaběhnout si nějaký pravý fell-runningový závod. Uvidíme, co 2017 přinese…

# TRAVEL & LEARN

Nejen sportem živ je člověk. Cestování je nedílnou součástí mého života už od 15 let a měnit to nijak neplánuji. Minulý rok jsem se celkově podíval do 12 různých zemí… jsem zvědav, kam mě zavede 2017. Kromě všeho cestování spojeného s horami a závody přemýšlíme letos s Anďou o Islandu/Norsku. Kromě toho se doufám podívám zase na nějaká zajímavá místa i s prací…

Opět bych rád více četl. Minulý rok počet přečtených knih opět poklesl, cíli přečíst 30 knih/rok jsem se s 20 kousky příliš nepřiblížil. Na 2017 budu spokojený s 25. Kromě toho bych se rád nepřestal vzdělávat i na dalších frontách… uvidíme, zda k tomu v reportu 2017/2018 budu mít co říct, třeba německy :-)

# CONSISTENCY

K čemu by to všechno bylo, kdybych to co dělám, nedělal rád, že. Rád bych si ale dál držel vůli a chuť jít běhat i v bouřce, nezabíjet čas a radši skutečně číst nebo se učit nové věci, trávit čas venku, trávit čas s lidmi které mám rád, pravidelně chodit na boulder, protahovat se atd atd. Je pěkné jednou za čas udělat něco hustého, ukázat to na fb…  hlavně je ale  potřeba vytrvat. Kromě závodních cílů bych tento rok rád podnikl další akce nejrůznějšího charakteru, od vyběhnutí Zugspitze, přes přeběhnutí spojnice všech osmistovek Žďárských vrchů, přes běhání v různých zemích které navštívím až třeba po vylezení Grossglockneru…

Jasně, že mám dny kdy prostě nic smysluplného neudělám, nejdu na trénink a už se to se mnou veze… snad ale takových dní bude v 2017 co nejméně.

A vzhledem k tomu, že na Vysočině je zrovna běžkařská mánie, tak na závěr stejně jako minulý rok trochu motivace vyrazit na stopy. Na skialpy to u nás není, takže úzká prkýnka jsou jasná zimní volba :-)